STOŽEC A OKOLÍ : SCHWARZENBERSKÝ PLAVEBNÍ KANÁL

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál je uměle vytvořený vodní kanál spojující jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řeku Grosse Mühl. Propojuje tak úmoří Severního moře (povodí Vltavy) a Černého moře (povodí Dunaje). V blízkosti nedaleké osady Jelení Vrchy vede kanál asi 389 m dlouhým tunelem. Celková délka kanálu je přibližně 44 km a výškové převýšení je 255 metrů.

Plavební kanál byl vybudován v letech 1789 až 1822 podle projektu schwarzenbergského lesního inženýra Josefa Rosenauera (*1735 – †1804) z roku 1775. Jméno „Schwarzenberský“ dostal podle jména tehdejšího majitele této části Šumavy – rodu Schwarzenbergů. V rodišti Josefa Rosenauera, obci Chvalšiny, je dnes muzeum zaměřené na tuto jedinečnou technickou památku.

Cílem plavebního kanálu bylo umožnit dopravu palivového dříví z nepřístupných oblastí Šumavy až do Vídně, tehdejšího hlavního města rakousko-uherského císařství. Pomocí tohoto díla, které ve své době nemělo obdoby, se podařilo dopravovat dříví ze Šumavy do Vídně za pouhých osm dní.
Plavební kanál byl budován ve dvou etapách. V první etapě byl v letech 1789–1793 pod vedením autora projektu, lesního inženýra Josefa Rosenauera, vybudovaný přes 31 km dlouhý tzv. „starý kanál“, který vedl od ústí potoka Zwettlbach (od řeky Grosse Mühl) až k osadě Jelení Vrchy. Druhá etapa výstavby, „tzv. nový kanál“, proběhla v letech 1821–1822 pod vedením inženýrů Falty a Krause a prodloužila plavební kanál z Jeleních Vrchů k Rosenauerově nádrži (916 m n. m.) na úpatí Třístoličníku. V této druhé etapě byl vybudovaný i unikátní tunel pod vrchem Plešivec (nad Jeleními Vrchy).
K plavení dříví bylo potřeba zajistit dostatek vody, proto vznikl systém napojení 27 šumavských potoků, 3 vodních nádrží a Plešného jezera. Celkem bylo během sta let „zlatých časů“ plavení dříví v letech 1793–1892 dopraveno ze Šumavy do Vídně téměř 8 milionů metrů krychlových palivového dřeva.

Za zásluhy o zásobování Vídně dřevem byl později Josef Rosenauer jmenován čestným občanem města Vídně. Dnes jsou některé části této technické památky zrekonstruovány. Jde o cca 11 km dlouhý úsek mezi Jeleními Vrchy a odbočením Želnavského smyku, 1,8 km dlouhý úsek od bavorských hranic po Stocký (Ježový) potok, a úsek dlouhý cca 2,5 km mezi hraničním potokem Ježová/Iglbach a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch. Na těchto částech dnes probíhá několikrát do roka ukázkové plavení dříví.


 


Mapa

Připravuje: Informační server ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Stožec
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ